Zima a dětská chodidla

28.09.2018

Syndrom plovoucích podlah. Ano, už je na to i název. Syndrom plovoucích podlah zažívá stále více a více kojenců. Díky moderním podlahám v našich domech totiž vypadají obýváky čistě a úhledně, což je ale bohužel něco, co nohy našich nejmenších vůbec nepotřebují. 

Na hladké podlaze chybí podněty, které kdysi tak krásně obstarala matka příroda - tráva, kameny, hlína. Na hladké podlaze to navíc hodně klouže, zvlášť, pokud je úhledně zakryté i tělo kojence. Punčošky, ponožky, legínky. To vše dítěti znesnadňuje dosažení, udržení a pohyb v pozici na čtyřech. Jenže lezení je pro vývoj našich nejmenších velmi důležité a bez nadsázky ovlivňuje celý život člověka. Pozicí a pohybem na čtyřech si dítě stabilizuje střed těla, od kterého se následně odvíjí stabilita celého těla, vč. páteře. Nastavení pánve, zpevnění kořenových kloubů - kyčlí a ramen - to je také práce této skvělé pozice. A nezapomínejme na to, že v této pozici může dítě krásně pracovat s chodidly, pilíři lidského těla. 

Dítě není třeba cvičit. Pokud je dítě zdravé a běžně se vyvíjející, tak stačí, aby mělo podněty. Překážky. Pěnové puzzle? Dobře, pár je jich tady. Cvičební podložka s jiným povrchem? Tady kus rozbalené, tady kus smotané. Trocha rozsypaných kousků stavebnice (pochopitelně dostatečně velké, aby nehrozilo spolknutí). A třeba kousek hadru, starého trička nebo papíry. Hodně papíru, třeba celý karton. Zdá se vám to jako dokonalý chaos? Jistě, děti totiž intuitivně vědí, že bordel jim prostě svědčí. V takovém prostředí je dost výzev na to, aby se dítě snažilo dostat na všechny čtyři. V takovém prostředí dostanou dlaně, kolena i chodidla dost podnětů k tomu, aby se promasírovaly reflexní body, aby došlo k přenosu informací, že je občas nutné chodidlo zvednout a že je někde výhodnější přimáčknout. Všechno má svůj význam. Ovšem za předpokladu, že si chodidlo i dlaně mohou svět osahat. 


Jenže se ochladilo a maminky na lekcích mi často vzdychají, že mají ty jejich ratolesti pořád studené nohy a že je musí pořád oblékat. Téměř každá dnešní ponožka má ale alespoň minimální podíl elastanu, který soustavně stlačuje prstíky a chodidla. Lehký tlak je sotva znatelný, ale to je i tlak fyzioterapeuta při nápravě chodidel. Nebo aplikovaný kineziotape. A přesto dosahují výsledků. Stejně tak nenápadně působí ponožky a punčošky.

Krásně popsala prožitek takové schované nohy přední fyzioterapeutka Clara-Maria Helena Lewitová: "Nožky, které "aby se nenastydly", jsou v ponožkách, dupačkách, punčocháčích, nemají prostor, nemohou se hýbat, zahřát se, prokrvit, nemohou vnímat. Oblečení nožek, které je "akorát", je už malé: prstíky jsou už k sobě tlačené, nemohou se tlaku látky bránit - a ani neví, že by se bránit mohly...Chladné nožky jsou normální a nepůsobí onemocnění. Prochladnutí poznáme: dítě není v pohodě."

Já bych dodala, že měřit teplotu dítěte pomocí doteku dlaní na dlaně dítěte nebo chodidla, nedává dostatečnou informaci. Děti mají méně prokrvené periferní části těla a je zcela běžné, že mívají chodidla i dlaně studené. Ostatně, mají to tak i mnozí dospělí. Pokud dítě není nemocné, kontrolujte jeho teplotu vzadu na krku, na zátylku. Pokud je teplé tam, chladem určitě netrpí.

A co s tím oblečením? Vyměnit podlahy nebo pustit nahé dítě do zahrady, ať se začne otužovat? Tu na ledovku, tu na čerstvě napadaný sníh? Samozřejmě najdeme lepší řešení:

Pro správný vývoj chodidla potřebujeme, aby dítě mělo co nejčastěji chodidla volná. Pro správný vývoj posturálních funkcí potřebujeme také volná kolena a pochopitelně dlaně. Vše ostatní můžeme v klidu zahalit. Takže stačí obléci kojence do bodýčka, neschovávat letní kraťase a hodit je na nohy. Trup, paže a stehna máme krytá. Ani od kolen dolů ale nemusejí děti zůstávat nahé. Dají se zakoupit návleky na lýtka, případně dobře poslouží vyřazené punčošky. Odstřihneme vršek i spodek: a vznikne roura, kterou navlékneme dítěti na lýtko. Odkrytá tak zůstávají z celých dolních končetit jen chodidla a kolena. Nevypadá to tak děsivě a většinou to zvládnou ustát i babičky.

Rýma je potvora, ale pro správný vývoj dítěte je opravdu potřeba volnost a svoboda. I chodidla si musí zakusit, vyzkoušet, osahat. Jen se podívejte na video, kolik pohybu taková malá nožka potřebuje. Uvidíte na něm i zmiňovaný "dress-code". 


Autorka článku: Mgr. Veronika Kozlová